Africké mše – klenot lidového duchovního zpěvu

Africké mše probíhají poněkud jinak, něž jsou Evropané zvyklí. Trvají déle, mají bouřlivý průběh, účastníci se na nich podílejí velmi aktivně, což se projevuje zejména v hudební složce. Zpěv, tanec, tleskání, dupání, hra na bubny, bubínky, chřestidla, zvonce a různé další perkusní nástroje jsou jejich běžnou a nedílnou součástí. Většina afrických, a to i duchovních písní vzniká samovolně, spontánně, na libovolný duchovní text, prostřednictvím něhož se věřící modlí. Pak se ústně tradují. Ale v tomto případě je podoba těchto zpěvů ovlivněna pevně danými mešními texty, které se zpívají při bohoslužbách i u nás. Samozřejmě v tamních jazycích.

Disk obsahuje dvě mše, tedy jejich zpívané části – Messe Bakoko a Messe Duala, přičemž každá z nich má jiné části. V obou nalezneme např. vstupní část, Kyrie, Gloria a Otče náš. S jednotlivými bloky textu je nakládáno libovolně, takže některé části ordinária chybějí (ordinárium = šest zpěvů v přesném pořadí, které by měly být přítomny v každé mši – Kyrie, Gloria, Credo, Sanctus, Benedictus a Agnus Dei), ale včleňuje se i proprium (části volitelné, zařazované při slavnostních příležitostech), a dokonce i jiné zpěvy (např. aklamace nebo zmíněný Otče náš). S částmi mše je tedy nakládáno volně, nicméně není to na úkor hudby. Celek vyznívá přesvědčivě a kompaktně.

Nahrávka pořízená v katedrále největšího kamerunského města Dualy je jedinečná svojí přesvědčivostí. Většina písní je složena z expresivního, zpravidla ženského jednohlasu, který je po chvilce umně doplněn mužskými hlasy. Vícehlas vychází z tradičních postupů, které se často doplňují, nicméně výsledkem je přesvědčivý bohatý souzvuk hlasů. Českému uchu lahodí durové, leckdy paralelní postupy v terciích a sextách, na které je zvyklé v lidovém dvojhlasu, kterým nejen naše babičky a mámy zpívaly české lidové písně. Je zajímavé, že většina písní se v melodii, ale i v doprovodných hlasech vyhýbá 7. stupni, přeskakuje ho, občas se objeví čtvrtý stupeň. Využívá se tedy jen šest tónů v řadě - hexatonika (stupnice o šesti tónech), která pravděpodobně vychází z původní pentatoniky (pětitónové stupnice bez půltónů), což je pro starší africkou hudbu charakteristické. Třebaže je někde jen jednohlas, má silný citový náboj, takže rozhodně nepůsobí unyle.

V první mši většina částí zní podobně, zakládá se na střídání sborového jednohlasu a vícehlasu. Výjimku tvoří aklamace Alleluja před evangeliem, kde je ještě zakomponováno několikeré zvolání sólistky, kterému sbor odpovídá, ať už jednohlasně nebo vícehlasně. Otče náš vyznívá oproti ostatním částem jako náročnější umělá skladba, komponovaná do čtyřhlasé sazby, z hlediska harmonického je také složitější. Celkově nahrávka Messe Bakoko působí jako zpěv nahodilého shromáždění věřících, kteří tímto způsobem slaví bohoslužbu.

Messe Duala je započata a i dále doprovázena jinými perkusemi, cinkáním, zvoněním a chrastěním (chrastítka), na první poslech liběji znějícími. Je slavnostnější a účastní se jí i více zpěváků. Také působí připraveněji, je celkově složitější, zahrnuje i mollové části, takže např. Pane smiluj se (Kyrie eleison) vyznívá velice přesvědčivě. Zaznívá i vícehlas, kdy mužské hlasy jdou v protipohybu proti ženským a mají jiný text. Občas se objeví i dynamicky odstíněná pasáž, takže získáváme dojem, že zpěv někdo alespoň částečně řídí.

Snad jen jediná věc, občas mírně nepřesná intonace, může pro „evropské hudební ucho“ působit poněkud rušivě. Ovšem je nutno si uvědomit, že tón je tvořený tradičním hrdelním způsobem, což je charakteristické a přirozené pro zpěv lidových zpěváků (např. i u nás na Moravě), je tlačený a takto uměle zesilovaný, což má právě vliv na intonaci. Nicméně této hudbě to neubírá na autentičnosti, ba právě naopak. Navíc tu je rozpor mezi hudebním vnímáním evropským a jiným. Jsme zvyklí na temperované ladění, kde je oktáva rozdělena na 12 stejných půltónů, zatímco v přirozeném ladění, které užívá zpravidla i lidový zpěv, je některý půltón menší, jiný větší, takže i tento rozdíl je nutno brát v potaz. Nicméně hlavním cílem je maximální exprese, čemuž je ve zdravé míře podřízeno téměř vše. CD je nahráno francouzskou firmou Melody distribution a vydáno v rámci řady Air mail music, je tedy jakousi hudební pohlednicí. Proto je i booklet napsán ve francouzštině.

Přesnost a propracovanost rytmické i melodické složky nás vede k úvaze, že na nahrávce Messe Duala je natočen profesionální nebo poloprofesionální sbor zpěváků. Případně mohly být tyto zpěvy dopředu se shromážděnými nacvičovány. Přesto si zachovávají africkou syrovost, upřímnost, svébytnost a pravdivost vyjádření, které spolu s expresivitou a celkově téměř profesionálním výkonem sboru i sólistů směřujícího k boží chvále musí uchvátit nejen posluchače, kteří mají rádi vokální hudbu. Navíc se podařilo zaznamenat i nezapomenutelnou atmosféru…

Ochutnávka z africké mše na Youtube

Skladby:

1. Chant d’entrée bakoko
2. Confiteor
3. Kyrie
4. Glroia
5. Psaume
6. Alleluia
7. Credo
8. Offertoire
9. Notre père
10. Chant de communion
11. Chant d’entrée douala
12. Kyrie
13. Gloria
14. Acclamation i
15. Acclamation ii
16. Sanctus
17. Notre père
18. Agnus dei
19. Louange
20. Préparation à la communion
21. Chant de communion
22. Chant d’action de grace

Datum vydání: 1999 l Label: Playasound / Air Mai Music l Kup African Masses na Pohodli.com